Přejít na obsah
Breatharián.cz

Recommended Posts

  • 1 month later...

    Zdravím jedlíky, polojedlíky a nejedlíky :)

Jak jsem již na počátku avizoval, nelžu. Proto také hned v úvodu musím předznamenat, že jsem jako Breatharián, pro vědecké účely nepoužitelný.  

Myslím si, ale většinou to, co si člověk myslí, bývá právě naopak, že konzumuji, to co konzumuji, jenom pro účel vyrovnání PH v ústech (jsem kuřák). Nicméně, zvykl jsem si ráno vstávat s horkým čajem s medem a večer si dělám sýrovou polévku do hrnečku. Nezdráhám se mít týden rozbalené brambůrky, křupky a nějaké crackery, ze kterých občas uzobávám. 

Od mého přechodu, jsem nikdy neměl pocit hladu. Při těžší fyzické práci, jsem možná pociťoval únavu, která mne během 10-ti minutového odpočinku přešla. 

To je v úvodu asi tak všechno, co se týče mého nejedení a obrázek, ať si každý udělá sám.

 Také si myslím, že spím déle než čtyři hodiny. Chodím spát se setměním a vstávám při rozbřesku, ne zřídka kdy se budím v noci a pozoruji oblohu. Spánek venku je nevím proč blahodárný, žel Bohu, nevím kdy mě zima zažene :)

Můj dům nafotila realitní kancelář a když to dobře dopadne, po zaplacení hypotéky, zbude mně dvě stě tisíc. Dost na to abych koupil letenky pro moje dva čokly a sebe a tradá.

Peru nevyžaduje vízum a půl roku je dost dlouhá doba na překročení hranice, pak zase půl rok ofic.

 Neočekávám nic než původní přírodu a lidskou přirozenou mentalitu. 

Samo sebou systém proti svévoli je rozhodně proti a tak se budu muset zbavit občanství. Ono totiž přestat platit zákonem povinné zdravotní pojištění, stává se z vás automaticky dlužník a stejně si tady v tom státě nic nekoupíte do vlastnictví...

 Dneska poprvé komunikuji z hospody, konečně nemám internet a účty za něj :)

Žiji svůj sen, ač na nepřátelském území, tím snem jsem posílen*

  • Like 2
Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

... víte, ještě něco, měl jsem to veliké potěšení, v parku na konci města, být v přítomnosti šesti měsíčního mimina. Nejen to, maminka byla moje dlouho letitá družka a tak jsem si toho milého tvorečka mohl chovat a cítit jeho dech a hmotnost, mačkat v dlaních směšně malé nožky a navzájem se pochechtávat, jen tak z radosti...

 

       Nic hezčího moje dlaně nikdy nedrželi, ani nic hezčího jsem nikdy neviděl a ani neuvidím.

Považte sami, je snad hezčí nové auto, nebo dům či katedrála,text, nebo socha,šperk, či co je na tom našem ubohém světě víc?

 Co dává větší smysl než  původní přirozená láska ke všemu co se právě děje ve své prvotní přirozenosti.

Jsem mile očarovaný, nic naplat, člověk je nejvíc...

  • Like 3
Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

...Peru rozhodně není nejoptimálnější zemí z pohledu uprchlíka z Evropy. Ovšem konečně jsem se dopídil po čem jsem v Jižní Americe toužil :)  ...žádné železnice, jedna silnice a jinak ráj. Žádné víza, jazyk úřední francouzština a měna euro.

Plánu ji si koupit kousek půdy a z aklimatizovat se. 

...uvidíme jaké plány se mnou má život a do jaké míry se do bude shodovat :)*

Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

no užasné a zároveň šílené ale jen z mého omezeného pohledu, tož možná když ještě chvilku nebudeš jíst tak třeba budeš v pohodě tam kde jsi, jako Monfort a když se pana Monforta někdo zeptá jakto že žije v městě tak on říká vy jste v dualitě :P a mě to přijde naprosto ůžasné být kdekoli a nemít problém, tím nemyslím že máš být jako p.Monfort  máš můj obdiv. Lalik

  • Like 1
Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

no užasné a zároveň šílené ale jen z mého omezeného pohledu, tož možná když ještě chvilku nebudeš jíst tak třeba budeš v pohodě tam kde jsi, jako Monfort a když se pana Monforta někdo zeptá jakto že žije v městě tak on říká vy jste v dualitě :P a mě to přijde naprosto ůžasné být kdekoli a nemít problém, tím nemyslím že máš být jako p.Monfort  máš můj obdiv. Lalik

   Henryho obdivuji a pokládám za mého mistra učitele.

...nic méně, z moje ho omezeného pohledu, za šílené pokládám žít tady. Nejsem ani chytrý a ani šikovný. Musím poslouchat hlas srdce, jestli mně rozumíš. Jdu za svobodou, chci vyhnat všechny ty choroby duše. Těším se až zapomenu na hodiny a kalendář, na všechny ty ,,dobroty,, co život v Evropě přináší.

  Jsem architekt vzdušných zámků, stačí malý pozemek a dlouhé lano. Na tom laně vznášel by se altán,vysoko nad mraky neomezený počasím.

O dualitě a jednotě jsem dost přemýšlel. Cítím to jinak.

Vždy budu cizinec tam kde se ženám nedaří, kde z dětí udělají ospalé jehňátka kráčející ráno do školky. Kde pilířem ekonomiky jsou stroje na zabíjeni lidí, na jejich pomalém otravování těla(tabák,alkohol,chemický léky).

  Všechno co aktivně vnímáme kolem sebe je hmota. Začínám si všímat víc toho ničeho,prostoru který hmotu obklopuje. Jestli máme opravdu něco společného se vším co nás obklopuje,bez rozdílu vzdálenosti a času, to společné je právě prostor. Místo mezi tebou a vším. Sám pak,až moje hmotná tělesná schránka vlivem látkové přeměny, dříve či později ztratí na hmotnosti,stanu se součástí prostoru,tedy všeho.

 Moje hmotné tělo, je moje království, moje hospodářství. Můj chudý duch, moje bohatství.*

Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky
  • 2 weeks later...

  Zdravím všechny nejedlíky, polojedlíky a samo sebou i jedlíky.

Chtěl bych vám všem dodat do tohohle šedivého počasí, trošku pozitivního myšlení :)

Pomalu přituhuje a vlhko leze pod kůži, ovšem nic se nemění na nádheře spaní pod širákem.  

  Nádherně provoněná rána v mlhovém oparu a společné probouzení se s prvním ospalým štěbetáním ptačích druhů v rozlehlých korunách  majestátních lip.

Pečivo kupuji abych nadrolil na parapet a do krmítka, připomínající perníkovou chaloupku na březové větvi. A pak sedím a z jedné strany moje psice Bobina  ze strany druhé pes Kubát a tiše zíráme na tu parádu přicházejícího nového dne.

 Ptačí temperament a kolikrát i ztřeštěné dovádění vžene mně do těla touhu celý protahovat se a pohybem dostat provozní teplotu..

Samo sebou po celé té proceduře chtě, nechtě, musím si pomalu uvědomovat co mně čeká za povinnosti.

Nic méně, rozběhnu se do nového dne a  naladěný na svoji frekvenci, přicházející stresy zvládám s vnitřním klidem...

  Přeji vám sluníčko nejen na obloze, ale především v dušičce *

  • Like 2
Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky
  • 4 weeks later...

:rolleyes:  ahoj 

                     no nic nového, pokládám za morální povinnost veškeré principiální změny oznámit...

..dost často si dopřávám sýrovou polévku do hrnečku, mám li cestu kolem, kupuji si odštěpek starého tvrdého sýra z Nizozemí. 

  Na své toulky po kopcích si beru termosku horkého čaje s medem, který sem si zvykl denně ráno a i večer pít.

Minulý týden jsem vdechl spirálky od Meka a dneska langoše ...doma mám asi tři nebo čtyři týdny rozbalené sušené švestky,ananas, praženou kukuřici a možná i směs ořechů. Celý ten bordýlek skladuji v uzavíratelném chlebníku a čas od času tam zavítám. :ph34r:

  Inspirovaný teprve nedávnými objevy pyramid v Bosně, čistě teoreticky si na své toulky vybírám vrchy podobné tvarem i postavením a výškou. Začal jsem pěkně od kopců ke kterým mám nejblíže. 

Projíždíte li okolo Švihova, nelze nevidět Vrch Běleč.

  Původní plán na tři hodiny, projít se lesem,vyvenčit při tom psa kouknout se do kraje a dom, narazil na šesti hodinový skluz...nenosím hodinky a tak k mému překvapení...

  Snažím se chodit barevně ošacený, cestou jehličnatým lesem prosázeným alejemi listnatých stromů, potkali jsme krásné laně společně s vůdcem a ochráncem jelenem. Sedl jsem na bobek,pes si lehl a tím jme všem ukázali že nejsme pronásledovatelé.

  Celé stádečko pozorujíce nás ladnými pohyby bez spěchu pomalu se vytrácelo z dohledu a jako poslední ohlédl se mohutný svalnatý krk, nesoucí hrdě krásné oči mezi těžkým parožím.

Celá ta nádhera zastavila čas a jen bolest nohou v nepřirozeném posezení donutila mně se pohnout.

 Samotný kopec nejen že nezklamal, ale tak jak jsem předpokládal, i když jistě tisíciletými vlivy času je jistě o v řádech desítky metrů menší, nemá po obzor konkurenci...

  Druhý takový, nejen že se jmenuje jako můj předchozí pes Buč, když jsem je na mapě spojil přímkou, prochází čára přes obec kde bydlím....kousek od baráku mám skálu, s kusem prastaré legendy a i když není zdaleka největším vrchem v blízkém okolí,

je z téhle skalky průsmyky a údolími vidět až na ten samý obzor jako z Bělče a Bůče.

   Nevím jak si to kdo přebere, pozoruji na sobě že energii slyším. Rád bych to probral jestli někdo má podobné zážitky..

Zima ně zatím nepřemluvila k odchodu do domu, ráno se budím ozdobený zlatým listím, jenž při pohledu na noční oblohu padá jako hvězdy z nebe. 

  Začal jsem zase spát asi tak čtyři nebo pět hodin, úmyslně proto dost často ponocuji, brzká rána věnuji meditacím.

Než to tady opustím uplyne ještě dost času, počítám do tří let... Peru v Jižní Americe není zdaleka zemí nejoptimálnější pro cizince a trvalý pobyt. Moje Eldorádo je zatím Francouzka Guyana.

 Do té doby mám dost co dělat se vypořádat se systémem... 

Chtěl bych si půjčit mikroskop a osvědčí li se moje teorie si hi i koupit. V Německu je vědec který suší kapky vody a kouká na její strukturu...voda je senzitivní, tím samým kapátkem a stejnou vodou má každý člověk jinou strukturu téhle kapky.

Chtěl bych si tímhle principem nechat radit od vody...

Nu to je asi ve zkratce všechno, snad jen mě napadá ještě jedna taková prkotina..

.po vypití šálku čaje začal jsem balit na cestu, když to na termosce sedí hřebec. Samo sebou luční koník, přiložil jsem ruku k tělu termosky a koník zadupal. Nejprve dvakrát přední pravou a pak třikrát přední levou. Opatrně jsem to po něm zopakoval prsty a k mému úžasu si tenhle luční oř vesele přelezl do dlaně :) Po chvilkové výměně sympatií jsem mu ruku natáhl ke skoku domu do trávy a on po vzoru Šemíka se mohutným skokem rozloučil.*

Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Ahoj Fornax. Čítam že sa synchronizuješ s prírodou. Asi Ti aj rozumiem, mám podobné prežívanie....Občas sa tiež do nej rozlejem, alebo ona do mňa... Čítam že počuješ energiu. Určite dostaneš nejaké fundované vysvetlenie od skúsených... Ja som si akurát spomenul na Henriho knihu, kde popisuje že počuje rásť, alebo klíčiť rastliny....Ináč, mal som tiež zodpovedané nejaké otázky....., hotci po pätnastich rokoch ale iste prišla odpoveď kedy mala.

 

Keď som pred rokmi pri krátkom pôste nastúpil v zime do vlaku, zacítil som po krátkej dobe mimoriadne intenzívnu vôňu až chuť banánu. Bolo to také silné že som ostal prekvapený, dosiaľ som také niečo nezažil. Pozrel som sa dookola, kto požíva banán. Vo vagóne ale nikto nebol. Keďže chuť bola stále rovnaká, krútil som nosom ako pes, odkiaľ to ide. Keď som sa uvoľnil a len pozoroval dej, vnímal som jemnučký prúd z konca môjho nosa do koša. Otvoril som kôš a tam šupka z banánu. Tak som sa podivil aj zasmial že takto tajne vyberám koše. Navyše som tento jemnučký prúd z nosa do koša jemne uchytil a zatriasol ním. Chvel sa ako struna. Potom som tento prúd rukou prerušil, videlo sa mi to nechutné, konzumovať odpadky... Niečo z toho som pochopil až z Henriho knihy...

 

 

Každopádne idea prechodu na vynechanie tuhej stravy vo mne stále žije viac a viac. Tvoj typ prechodu sa mi zdá pre mňa najvhodnejší... Samozrejme radca je vo vnútri, uvidíme čo to bude.... Prajem Ti krásny čas.

  • Like 1
Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Ahoj Fornax. Čítam že sa synchronizuješ s prírodou. Asi Ti aj rozumiem, mám podobné prežívanie....Občas sa tiež do nej rozlejem, alebo ona do mňa... Čítam že počuješ energiu. Určite dostaneš nejaké fundované vysvetlenie od skúsených... Ja som si akurát spomenul na Henriho knihu, kde popisuje že počuje rásť, alebo klíčiť rastliny....Ináč, mal som tiež zodpovedané nejaké otázky....., hotci po pätnastich rokoch ale iste prišla odpoveď kedy mala.

 

 

Keď som pred rokmi pri krátkom pôste nastúpil v zime do vlaku, zacítil som po krátkej dobe mimoriadne intenzívnu vôňu až chuť banánu. Bolo to také silné že som ostal prekvapený, dosiaľ som také niečo nezažil. Pozrel som sa dookola, kto požíva banán. Vo vagóne ale nikto nebol. Keďže chuť bola stále rovnaká, krútil som nosom ako pes, odkiaľ to ide. Keď som sa uvoľnil a len pozoroval dej, vnímal som jemnučký prúd z konca môjho nosa do koša. Otvoril som kôš a tam šupka z banánu. Tak som sa podivil aj zasmial že takto tajne vyberám koše. Navyše som tento jemnučký prúd z nosa do koša jemne uchytil a zatriasol ním. Chvel sa ako struna. Potom som tento prúd rukou prerušil, videlo sa mi to nechutné, konzumovať odpadky... Niečo z toho som pochopil až z Henriho knihy...

 

 

Každopádne idea prechodu na vynechanie tuhej stravy vo mne stále žije viac a viac. Tvoj typ prechodu sa mi zdá pre mňa najvhodnejší... Samozrejme radca je vo vnútri, uvidíme čo to bude.... Prajem Ti krásny čas.

  Děkuji za milé psaní, nečtu a ani Henryho jsem nečetl proto, si rád poslechnu jeho školu jak komu funguje prakticky .*

Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky
  • 2 weeks later...

  Zdravím všechny příznivce nic nejedení.

Konečně jsem si vybral loď, osmi metrová plachetnice s motorem. Kombinace námořní a říční konstrukce,stará,ovšem za 1800euro,zachovalá:). Dokonce plavební průkaz není žádná složitá operace a ani nákladná..cca 450kček.

  Už,už bych žádal o půjčku, ovšem není kde celoročně kotvit..tam kde to lze, jsou běžně lodě vykrádané,nezůstává na nich nic kovového,včetně stěžňů...

Nic naplat, nespočetně krát jsem odrazil od břehu Evropy, ve svých představách a snech s posádkou o dvou psech, noční obloze a vlnách, v níž se loď ztrácí z dohledu při sešupu dolů a na hřbetu téhle vlny odvážně a s odhodláním vyčnívá obnažená příď. Vítr fouká celý týden stejným směrem a tak se snažím přes den spát a po nocích kormidlovat.

Nemám strach, to ovšem neznamená že nemám pokoru. Moc dobře vím co podstupuji, ovšem to je život... 

  Pitná voda, pár sklenic medu,čaj, česnek,káva, polévky do hrnečku a ořechy.Granule a konzervy pro pejsky.

S takovouhle výbavou a luxusem bych se cítil opravdu svobodný.

  Realita je taková, nelze celoročně v čr bydlet na lodi a tak než opustím dům,kuli prodeji a umoření hypotéky, musím zkusit alternativu a to koupit pozemek v tížené zemi. Ten kdo se ptá, co ten blázen očekává? Odpovím, že vůbec nic než kousek prostoru pro přístřešek proti dešti,třeba altán. Co nejdál od civilizace a co nejblíže ke splavnému toku. Když se mně tohle povede,jsem v důchodu :) 

  Pan Bohm Vladimír pořádá sraz lidí jenž podstoupili přechod. 

Trošku nechápu proč klade důraz na selekci pozvaných, jsem toho názoru, aby se účastnil každý koho to zajímá. 

Samotný fakt člověka který něco tak nelogického nezavrhuje, je dost veliký důvod si těchto jedinců vážit.

  ...snad má Vladimír důvod o kterém nevím a nebudu si nic ani domýšlet...

samo sebou přijedu jestli budu schválený a dost se těším *

Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky
  • 2 weeks later...

...při jedné z dalších cest na nedaleký kopec ozdobený skalkou z tvrdého ostrého kamene, potkal jsem staršího pána na kole s ušlou duší.

 Ve sportovní oranžové větrovce se stříbrnou kšticí a vousy. 

Teprve nedávno navštívil  jsem příbytek na pozvání tohohle svérázného muže.

Na překrásném lesním plácku, ničím neoplocený mini ráj. Pusu jsem měl od úsměvu dokořán a jen jsem lapal po dechu.

  Ovečky, jen tak pro radost. Včelín v chatce pro návštěvy a včelky jenž jim hospodář nechává celý první květový med a toho ostatního jim moc nebere.

Černý kozlík uličník a nespočet ptactva.Domácí víno,tabák :)

Ohniště se zástěnou a sezením v teple, kotlík se zeleninovou polévkou, letitá přízemní chatka bez elektřiny..Lavicová houpačka  s vyhlídkou na Šumavské vrchy.

Strážce kopců a pán lesa.

   ...jako už pravidelně vyrazil jsem v jednu hodinu v noci do Stuttgartu. 

...krom několikerého odlišného počasí po dálnici, což není nic moc pro dálkového řidiče, a zasněženou krajinu asi sto kilometrů  za Norimberkem utekla cesta tam a zpět. 

Doma pak vítání pejsků, cvrlikání vrabců a líné protahování kocourka. Unavený po cestě, sotva jsem si pohověl na gauči vedle čokla, rozezněl se z věžičky kostela umíráček.

Kovový tón zvonu, v jehož tempu bylo naprosto zřetelné že tentokrát nesvolává hrstku posledních věřících, nýbrž z rozpraskaných dlaní se zlatými mozoly do kterých se bolestivě zařezává provaz čím větší silou a žalem mačká můj milovaný soused, zvoník, kostelník a varhaník. 

Po konopném hrubém laně napnutém ze srdce starého muže do srdce zvonu cítím ódu  prožitého žalu.

  ... monotonní rytmus úderů se ztrácel v rezonanci zvuku, esence lásky a bolesti. 

vidím plakat zvoníka který nepřestává zvonit a usínám.

 Když se pomaličku vracím z věčných lovišť, než otevřu oči, obklopený tichem, netuším svět o mně tak milou osůbku chudší.

Cestou sem na net, varhaníkova milá paní,podala mně smutnou zprávu přes vrátka plotu.

 V noci ve spaní, povolal si náš pán tu nejpokornější. 

...nestačím vnímat slanou chuť slz, jen se plížím cestou pes kopec a cítím nespočet úsměvů od téhle dámy nejpokornější.

       ...píši to sem s lásky k téhle paní a že to nemám komu říci. Mějte se rádi*

Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

                          Zdravím, dneska dopoledne jsem měl tu možnost navštívit vrch Běleč u Švihova. Tuším starověkou inteligentní kulturu našich předků využívající zákony  přírody a sluneční energii.

 I pouhým okem laika lze tušit bohaté funkční osídlení podle půlkulatých valů z jihozápadní strany a snad i občasné pozůstatky mohyl.

  To co je všechno psáno o naší původní víře Pohanství je karikatura dle křesťanské církve...asi nemá cenu se v tom vrtat, podstatné je pro mně zjištění o antickém prapůvodu nás všech.

Jako bychom  vlastenci zapomněli na odkaz mistra Jana Husa.... a mnohých před ním a po něm.

  Dělá se mně špatně  každou neděli z bombardování propagace jedné církve a sprosté tvrzení admirála Dominika Duky o tisícileté křesťanské tradici v souvislosti s církevními restitucemi.

Další odírání naší země ve jménu pana Ježíše Krista a jejich výkladu boha.  

   ...nu nic naplat milí Bojové :) jídelníček kuli tomu obohacovat nebudu... vystačím si s medem a polévkou do hrnečku.

Pořád si v srdci nosím myšlenku být jen na vodě a nebo dokonce i bez vody, král pouště, určitě bych se tam odstěhoval.

   Nedávno jsem se při meditaci přenesl do pohádky, kde sluníčko splnilo svůj slib a všechno živé vyživovalo v takové síle životní, že nic nikoho nemuselo hlady požírat.

Za nedlouho vyprchala agrese i plachost, svět se ztišil.

Všude přítomná láska vyplnila prostor prázdnoty, štěstí vytěsnilo samotu a rozum s intuicí se chopily hospodaření.

 V takovém světě každé narození je považováno za zázrak a jako se zázračným se sním i žije.

         ...vítejte v mém nitru, kdo chcete *

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

p.s.

        ....dneska jsem pouštěl pidi lidi přes přechod pro chodce. Chvilinku trvalo než se na páskovali do úhledného štrůdlíku a v té kratičké chvilince vysvětlila paní učitelka dětem, že mám sice přednostní právo projet, ale že je pouštím a tak tomu pánovi, za odměnu, všichni zamáváme.

 A tak jsme se na sebe všichni  usmívali a  mávali. 

   Mnoho krát děkuji za tak působivou odměnu, dlouho jsem nic tak milého nepocítil

  • Like 1
Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

  ... přestávám slavit křesťanské svátky.

  Děti nemám a tak nejsem nikomu povinován...veliká úleva :)

.... když to jede uteču z města i práce a většinou v čase oběda, pohvizduji na ptáky a obdivuji stromy a kameny. Při posledním dvou hodinovém útěku,  jsem se nevědomky dostal na naučnou stezku.

 Za koupalištěm v Nové Huti, následoval jsem v tichu kamenité krajiny obklopené poměrně mladým lesem, potok proti proudu.V podřepu se zavřenými víčky cítil jsem posvátnou řeč řežavě jiskrné vody. Snad sdělovala svůj pozvolný návrat do původních koryt, návrat po snad třiceti cítíci let, kdy jediné kapičce trvá oběhnout naší zeměkouli.

 Konečky prstů jedné ruky laskaný chladivou neklidnou hladinou prosévají pohnuté historické události, o kterých se dozvídám díky čistému vlastenectví hrstky lidí a jejich dílu v podobě nádherné informační tabule.

  Kdo jste byl v Lidicích a ztišil jste se u přenádherného památníku, pocítil jsi to též i na místech kolem Kokotských rybníků.

....jen doba byla o pět set let mladší...není to tak dávno .

 

  Nejsem posedlí a nezáleží mně na tom tak jak by asi mělo, chci pryč a to trvá.  Jen chci zjistit kdo jsem to vlastně doopravdy byl a koho opouštím, tím také lépe poznám snad.. toho , koho v sobě hledám. 

 

   ..proč? poslouchám srdce *

Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

... při druhé procházce na vrch Běleč, zvolil jsem východně-jižní část kopce k pomalému výstupu procházkovým tempem s čokliskem na několika metrovém vodítku. To kuli všude přítomné zvěři a ač jsem se snažil držet označené stezky, krátili jsme si cestu podle směru k vrcholu, lesními pěšinami. 

 Povětšinou listnatý les s letitými stromy, propouštěl paprsky sluníčka na koberec z okrových listů jenž lemují pradávné valy sloužící kdysi  lidem, jenž tuhle čarokrásnou  krajinu uctívali ve svých kultech a svátcích.Lehávali k spánku i milování na téhle půdě našich posvátných předků.

Tiše v podřepu pod širokým, hladkým kmenem, který se rozdvojuje ve dva mohutné stromy nechám se unášet atmosférou rušného sídliště, vřískot skotačících divoušků a vůni zapáleného ohně. 

  Poklidný rytmus vyrovnané společnosti, ráj na zemi.

Tentokrát snad žádné obrazy z pod víček, jen krásný a velice intenzivní pocit oné popisované atmosféry. Opojený hustotou prožitků začínal jsem se cítit jako opravdový podivín a to i po návratu domů. A je to ještě horší, pídím se očima po krajině kopců a vyvýšenin a shledávám obrazy logičnosti a funkčnosti dřívějšího potencionálního osídlení. Ve svých snech vidím ženu jako moudrou vládkyni, vědmu a ochránkyni slunečního kultu.

 Může, jako vzor lidství.

Turistické mapy mám pospojované přímkami a pole toho také plánuji další procházku. 

 ... i můj nejlepší kamarád říkal abych trošku přibrzdil... a že je to výplod fantazie a že jsou to prostě přírodní díla. 

Kde je tedy hranice mezi tím co člověk prožívá a realitou, ztrácím soudnost ?

  Byla chvilka, kdy jsem přistoupil na alternativu ochablé soudnosti, což ovšem nic neměnilo na opakovaných prožitcích.

Při každém příchodu pod koruny stromů v lesích pod vrchy, jako by se v kině zhaslo a začíná děj .

  Celé to vlastně píši k obraně mého zdravého úsudku :))

 Nedávno jsem požádal akademii o zapůjčení mikroskopu a nebo k jeho občasnému použití a proto že nejsem nezdvořák, prohlížel jsem si čím vším se naši akademici zabývají. 

 Fakulta filozofie, konkrétně Evropský grant našim geologům, na novodobou disciplínu, ,,Letecká geologie,,

Jo, jestli teda jsem blázen, tak rozhodně nejsem sám. :)

 Vlastin kopec, nikam nejedu a snad už z něho neslezu. Svátky o kterých si  přečtu, tedy ty původní, slavím tam.

    Naše zem je stovky let násilně podrobována Římsko-Katolickou církví. 

Věřím, že potkat v životě pana Ježíše Krista a nebo žít v jeho sousedství, je vliv lásky toto mladíka tak silný, že jej po zbytek života následuji a uctívám. 

  Stejně silný vliv na svoji duši pociťuji s pana Henryho Monforta. Je to tedy pro mě ztělesnění proroka, jakým byl Ježíš a jistě mnoho jiných.*

Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

..kdo měl štěstí nechat si pohladit tváře od sluníčka, dneska přes den, jistě  pocítil i pohlazení po duši.

Dnešní pohlazení po duši přivedlo mě při procházce krajinou, jenž lemují zasněžené obzory pohoří, ke kapličce s kalichem ve štítu.

 Na lípě která jako by stavbičku zastřešuje, v úhledném rámečku, poselství a legenda tohoto místa.

... v roce 1914 zasadil strom zdejší muž, před odchodem do bojových linií...kóta kde položil život a vzkaz maminky, duch mého syna, žije v tomhle stromu.

... na památku vystavěli a okolí státním znakem, tedy kalichem, ozdobili okolí.

Ani chvilinku neváhám a duši bojovníka v díku objímám. Druhé krásné pohlazení.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

p.s.    ... čím dál častěji promlouvám s panem Monfortem...snad to píši správně....sorry za ty pravopisné nedostatky...jsem hloupí...

          nic méně začínám si přirovnávat jeho sílu ducha s pocitem jistoty. Nevím jak se vyjádřit, snad cítím obdobné zážitky při rozmluvách s panem Kristem, ovšem s Ježíšem se bavím jako s mílím mladíkem, jemuž vykám ze slušnosti, jak to činím i v běžném životě při styku s mládeží...načeš Henri žije a je tady nejen pro mě v duchu...   Nikdo nevidí.

  ...Jaký by pak byl rozdíl, jak se jmenuje. Všiml by si někdo Ježíše ? :)

...nejsem si jist a když, kdo by ho následoval? ... lepší poslouchat o adventu...ani nevím co to je a ze všech stanic rádia jsem tohle zaklínadlo slyšel mnohokrát...kde žiju???

Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Breatharián.cz

fornax1713,

Martin Vám zanechal(-a) novou soukromou zprávu:

"Ahoj Formaxi,

zdravim te a pisu zase za redakci breathariana. Mozna jsem ti uz psal o te nasi snaze na nasich strankach pro ctenare pripravit jen koncentrovane informace o breatharianstvi. Jen z toho duvodu se snazime omezit rozsah toho co ctenari pisi. Proto se forum Soukrome denicky jmenuje Soukrome denicky o breatharianstvi a jejich smyslem je popisovat sve denni zkusenosti nejspise o prechodu, nebo a necem primo souvisejicim s breatharianstvim. Vim, ze mas nadani ke psani, ale tve denicky nespadaji do toho pojeti jak jsem pospal, hodi se spise na idnes nebo podobne, proto prosimte snaz se vzdy uvazit, jestli skutecne prispevkem pises ctenarum, kteri na stranky prijdou hledat informace o breatharianstvi, jestli pises vic pro ne nebo pro sebe. Uvazovali jsme i ze denicky zrusime, protoze pisatele toto casto nedokazi rozlisit.

Dekuji za pochopeni a zdravim! 

Martin S."

 

 

:) nadání na psaní ?? 

Píši co by člověk, jenž díky nejedení přichází na to čím asi byl a co prožívám. 

Na I Dnes bych určitě nehledal pochopení a inspiraci a ani potencionální lidi, kteří se snaží pochopit nepochopitelné. Také moc dobře vím že to nemá kolikrát ani hlavu a ani patu, to moje psaní a už vůbec nějaký slohový útvar :) ...právě proto jsem si tady připadal více v soukromí, tak trošku mezi svýma....asi jsem ješita, proto že jsem si opravdu myslel že to někoho zajímá a že se třeba přidá... Děkuji do uvedení reality dnešního světa*

---------- Původní zpráva ----------

Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky
  • 2 weeks later...

Ahoj Fornaxi,

mě Tvé zápisky vůbec nenudí a navíc mi pomáhají vhlédnout do myšlení (a cítění) podobně založeného člověka, který se ubírá stejnou (anebo podobnou) cestou nejen k breathariánství.

Doufám, že si dál něco od Tebe přečtu. ;)

 Pro Martina:
Myslím, že při současné aktivitě na těchto stránkách občasné zápisky (které mi navíc připadají hodně k tématu) od Fornaxe nezpůsobí žádný informační zmatek.

Díky a přeji vám krásný den <3

  • Like 1
Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Ahoj Fornaxi a vsichni,

 

rad bych vysvetlil vice muj postoj v teto veci. Nejprve tedy co je smyslem stranek, proc vznikaly a proc jsou provozovany tak jak jsou? Proto, aby vznikla chybejici platforma k predstaveni breatharianstvi jako fenomenu, aby se o nem prichozi mohli dozvidat vicemene presne informace, aby meli prostor o breatharianstvi diskutovat, radit si, popisovat sve zkusenosti - zkratka je to vse tematicky pomerne presne zamereno, vymezeno. 

 

Mym ukolem coby admina je, byt tim (byt nekdy nepopularnim) zahradnikem, ktery bude dohlizet na to, aby rostly jen ty cilene kyticky a ne jine, ty jine klicici musim presazovat, ne pro sebe nebo abych se proti nekomu negativne vymezoval, ale jen proto, aby ctenari nasli to co hledaji, tedy informace o tematu, o fenomenu. Ac se to mozna nezda, strukturu jednotlivych for jsem dosti ostrazite promyslel a peclive vazil, maji-li byt, jake diskuse mohou rozevrit. Uvedomuji si, ze tema breatharianstvi je popularni pro nejruznejsi 'hledajici' prichazejici z ruznich smeru a velmi jsem si daval pozor na to, aby stranky nakonec nebyly vystavistem techto smeru, ale aby zustaly zuzene na tema breatharianstvi. Kdybych to neudelal a fora bych rozvolnil, byly by zde dnes nescislne diskuse o krestanstvi, pustech, samanismu. Pisi to ze sve desetilete zkusenosti s provozovanim podobnych stranek.

 

I proto jsem dal do nazvu fora 'Soukrome denicky' privlastek 'O nasem prechodu k breatharianstvi', aby bylo jasne o cem jsou a o cem ne, tedy ne o tom, za kolik penez prodam dum, nebo jaka pisnicka se mi libi, koho jsem potkal dnes na ulici, ale kdyz tak o tom, jestli mam-li s breathariantvim osobni zkusenost (a to nikoli o pustovani) pak jaka je. Opet s ohledem na ctenare aby dostali to co se tematu tyka. A tak v Soukromych deniccich nebude pravdepodobne prilis zivo, nebot osobni zkusenost s breatharianstivm ma v soucasnosti v CR a na Slovensku jen nekolik jednotlivcu. Vubec to nevadi, presne tak to ma byt, smyslem stranek neni aby byly co nejzivejsi, ale aby byly co nejcistsi informacne i vlivove.

 

A tak musim cas od casu nektere prispevky presouvat do for, kam patri, a nekdy psat uzivatelum soukrome zpravy. Fornaxi, vzpomenes si, ze jsem ti na to tema jiz psal jednou a dohodli jsme se, ze si rozumime. Snad z toho vyse uvedeneho bude trochu jasnejsi to, co jsem chtel sdelit i podruhe. Tve prispevky mohou byt pro stranky uzitecne, budou-li k tematu, v tom mas plnou svobodu a stejnou, jako ji tu mame vsichni ostatni. Budes-li chtit psat o osobnich vecech, muzes je vzdycky sdilet s prateli v Soukromych zpravach, ktere muzes posilat cele skupine pratel.

 

Diky tedy za tuhle chvilku, rad napisi vic, bude-li treba.

 

Ahoj M.

Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

:) omlouvám se, nemyslel jsem to vůbec osobně*

   ..sám uznávám, že začínám být díky historii a ženám, dost radikální...tady bychom měli dohnat dějinný dluh .) 

...snad již naposledy se za sebe přimluvím a nebudu mimo mísu...to znamená, že na sobě pracuji a už už si v meditacích užívám nezávislost cokoliv strkat do trávicího traktu...kniha,bachor,čepec a tuta parta, ovšem sem tam něco projede...žádná pravidelná, plánovaná strava...

    nicméně budu rád mít si možnost prohodit pár společných myšlenek s každým, kdo není schopen úmyslně ubližovat a na to mě najdete na goolu+ pod občanským jménem-                                                                                                             jan petr    *

Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlašte.

Přihlásit se

×
×
  • Vytvořit...