Přejít na obsah
Breatharián.cz

Redakce

Redakce
  • Počet příspěvků

    61
  • Registrace

  • Poslední návštěva

  • Dní od ocenění

    20

Příspěvky od uživatele Redakce

  1. Následující úryvek z knihy (Život ze světla), jejímiž autory jsou breatharián & Thomas Stöckli, se zabývá popisem 21-denního procesu přechodu k breathariánství, tak jak byl představen na počátku 90. let 20.století. Kapitolu uvádíme pro zajímavost jako jednu z možných cest, na kterou odkazuje praktikující breatharián Michael Werner. Zatímco popsaný proces inspiroval řadu lidí po celém světě, někteří breathariáni a lékaři upozorňují na nevhodnost přerušení pití během prvních 7 dní procesu nebo na pití ovocných džusů v průběhu 21 dní. Berme, prosím, tento text tedy jako doplnění našich vědomostí o tématu breathariánství a nikoli jako návod, který lze následovat. Text uveřejňujeme se souhlasem vydavatele knihy.

    'O 21 denním procesu

    Několikrát jsme se zmiňovali o procesu, který byl poprvé popsán v knize Žití ze světla od a který se následně dostal do povědomí jako 21-denní proces. Ačkoli na knihu samotnou se díváme spíše kriticky s ohledem na to, že se jedná o jakousi 'esoterickou směs', Michael Werner vždy zdůrazňoval, že samotný v ní uvedený popis 21-denního procesu je ve své podstatě velmi užitečný a vpravdě nezbytný pro každého, kdo touží po přechodu na stravu ze světla. Každý by si ale měl uvědomit, že coby 'návod k použití' by se kniha měla brát s jistou opatrností, neboť rizika a nebezpečí spojená s procesem konverze Jasmuheen výslovně zmíňuje až v na ní navazujících vydáních.

    Abychom však s vaničkou nevylili i díte - všude existují jedinci, kteří zatímco upřímní vůči sobě samým vydávají se vlastní cestou hledání pravdy a bylo by nespravedlivé odsuzovat a priori každého zastánce New Age. Jak již bylo zmíněno dříve, Michael Werner se s Jasmuheen nikdy nesetkal a přestože se se vším co uvádí nemůže ztotožnit, ctí ji zároveň jako průkopnici rozevírání nových duchovních obzorů.

    Následující stručné shrnutí 21-denního procesu je zde uvedeno proto, protože je při práci na přechodu k výživě ze světla velmi důležité. Nesmí se brát jako kompletní sada instrukcí a není určeno jako náhrada plného popisu, který je obsažen v knize Jasmuheen. Každý vážně hledajíci další informace a návody by měl určitě konzultovat originální knihu.

    Původ 21-denního procesu

    21-denní proces vysvětluje jak přejít z běžné stravy na žití ze světla. Poprvé se objevil v Austrálii na sklonku podzimu roku 1992, díky jeho zprostředkování médiem pomocí metody channelingu, jde tedy o přímou komunikaci a informaci přicházející ze spirituální sféry. Předpokládá se, že proces byl nejprve uskutečněn několika jednotlivci a následně telepaticky přenesen na další. Jasmuheen nebyla první, kdo jej praktikoval, ale poté co se s informací o něm na počátku roku 1993 seznámila, energicky ji začala šířit dál. Ve své činnosti je podporována svojí vlastní zkušeností média disponujícího schopností napojení se na duchovní sféru.

    Její kniha Žití ze světla vyšla v roce 1996 a vyvolala vlnu zájmu po celém světě. Kniha byla přeložena do němčiny v roce 1997 a pak znovu vydána v angličtině v roce 1998 jako Žití ze světla, zdroj výživy pro nové tisíciletí. Popis 21-denního procesu představuje asi 45 z 200 stránek knihy. Nejdůležitější informace však nejsou formulovány a psány Jasmuheen ale Charmaine Harley, který následovala proces přechodu v červnu 1994 a následně sestavila svá doporučení a pokyny. Ty byly původně distribuovány v Austrálii v podobě brožurky. Chápeme je jako standard pro výuku na cestě k přechodu k výživě ze světa.

    Je třeba vždy však zdůraznit, že se jedná pouze orientační návod. Výslovně doporučujeme aby lidé používali své vlastní schopnosti kritičnosti a naslouchali svému vnitřnímu vedení. Popisy a prohlášení nevysvětlují všechno a skutečně nemají mít vyčerpávající charakter.

    Charmaine Harley své návrhy a doporučení ohledně 21-denního procesu prezentuje ve dvou částech, nejprve se zabývá základními informacemi o tom, jak se připravit a potom podrobně popisuje proces samotný. Náš výběr nejdůležitějších údajů shrnujeme v následujících odstavcích.

    Příprava na proces

    Základním pomocníkem který pomůže rozhodnout se pro a připravit se na proces poskytuje 15ti bodový sebedotazník. Každý by měl být schopen upřímně a kladně odpovědět na všechny v něm položené otázky. Ty mají pomoci každému ověřit si, zda je pro něj zahájení procesu právě nyní správné. Každý by měl za sebe vědět, zda bude schopen procesem projít. Proces samotný by měl zároveňm být vnímán jako posvátná iniciace. Je důležité aby byl jednotlivec ochoten přijmout a následovat několik pravidel týkajících se jezení a pití po dobu celého třítýdenního období.

    Poté co jsme se rozhodli proces zahájit, bude dalším úkolem stanovení přesného harmonogramu s úmyslem jej přesně dodržet. Je také důležité upravit si osobní a společenské záležitosti tak, abychom mohli být po celou dobu procesu volní a uvolnění. O drobných povinnostech každodenního života by mělo být postaráno předem nebo by měly být organizovány tak, aby do následujících 21 dní zasahovaly co nejméně.

    Každý by si měl v ideálním případě nalézt pomocníka, který sám již procesem dříve prošel a který je ochoten být během přechodu k disposici. Celý proces by měl být do co největších podrobností probrán s pomocníkem před jeho zahájením. Je dobré připravit svoje tělo a sebe samotné tak, aby přechod samotný byl co možná nejsnazší a nejradostnější. V praxi to znamená: V přípravě na začátku, pokud je to možné, přestat jíst maso nebo zcela přejít na syrovou stravu a v posledních několika dnech před započetím procesu si přjímat pouze polévku nebo jiné tekutiny. Alespoň v posledních třech dnech je třeba se vyhnout alkoholu, užívání drog nebo tabákových výrobků je po dobu následujících tří týdnl stejně nevhodné.

    "Buďte připraveni na období samoty. Je to posvátný a drahocenný čas a bylo by nešťastné, kdyby Vám v radosti z procesu bránily vnější okolnosti."

    V průběhu procesu není klíčové zda jíme nebo nejíme, ale vědomí toho, že se na vyšší úroveň energie můžeme nepojit takovým způsobem, že již další fyzická potrava není potřeba.

    Postup procesem

    Je důrazně doporučeno mít pomocníky dva. Prvním je pečovatel, který bydlí v naší blízkosti a může poskytnout praktickou pomoc, skutečnou fyzickou podporu. Takový člověk ponese velkou zodpovědnost, bude od něj očekávána láska, porozumění, ochota zapojit se, citlivost, síla a samozřejmě vzájemná důvěra. Tato osoba by měla vykonávat dení návštěvy, poskytovat fyzickou péči a zajistit, aby byl zachován potřebný mír, klid a všechna zbytečná rozptylování a stres aby zůstaly udržovány na uzdě tak, aby se mohl adept věnovat sám sobě, být uvolněný a aby mohl upírat svoji pozornost k duchovnímu světu. Druhá osoba funguje jako rádce a měla by také mít vlastní dokončenou zkušenost s procesem tak, aby svoji podporu mohla opřít o osobní zkušenost a v době, kdy bude třeba, dodávat odvahu a pomoc.

    Adept by měl být připraven na tři týdny bez čehokoli světského, bez televize, telefonu, počítače, hluku, stresu, rodinných nebo sociálních závazků, termínů, schůzek, povinností (zahrada, domácí zvířata atd.) tak, aby se mohl sám maximálně věnovat samotnému procesu. Každý by měl také zvážit, zda by bylo lepší, aby upustil od svých obvyklých tělesných a duševních cvičení (např. jóga nebo meditace), po dobu trvání procesu konverze.

    Je důležité aby prostředí, ve kterém se bude adept pohybovat, bylo maximálně příjemné a uklidňující. Požadavkem je mír, pohodlí, teplo, dostatek světla, čerstvého vzduchu a snadný přístup k příjemným procházkám. Zajistěte si dobrou a lehkou literaturu a příjemnou hudbu, stejně jako dostatečnou zásobu čerstvých džusů a vody.

    Je velmi doporučeno vést si podrobný deníček.

    V průběhu procesu se vyskytne se řada příznaků tělesného i duševního čištění, které jsou známy všem, kteří absolvovali očistné půstové kúry. Patří mezi ně bolesti hlavy, potažený jazyk, zápach z úst, nevolnost, nespavost, špatná nálada, podrážděnost a neklid. Tyto příznaky detoxikace jsou obvykle snesitelné a z celkového pohledu zanedbatelné.

    Proces

    21-denní proces se skládá ze tří 7-denních fází. Jsou tak dodrženy prastaré posvátné a léčivé rytmy času. Pokyny pro každou z těchto fází jsou následující:

    Prvních 7 dní

    Nemůžete jíst ani pít.

    Je to období, během něhož za součinnosti očistných pochodů probíhá samotný přechod.

    Měla by to být doba odpočinku a klidu, během níž se můžete plně věnovat sami sobě.

    Na druhý den můžete pociťovat 'příznaky půstu', jako jsou bolesti hlavy, bolesti ledvin, bolesti svalů a potažené sliznice. Můžete mít pocit slabosti, omámení a nestability na nohou.

    Žízeň můžete zmírnit pouze vyplachováním úst nebo žvýkáním kostky ledu a následným vyplivnutím zbylé tekutiny.

    V noci ze třetího na čtvrtý den dojde k rozhodující změně, k proměně, která je v některých případech jasně vnímána, ale v jiných projde bez povšimnutí a je vnímána až následující den ráno. Práce těla na proměně někdy může vést k pocitu prázdnoty, ten se zároveň u mnoha lidí přímo nevyskytuje.

    V následujících dnech stále není povoleno jíst ani pít. Klid a relaxace jsou potřebné k tomu, aby se umožnil proces vlastní proměny. Můžete mít pocit mdlob, slabosti nebo mít nevyzpytatelné, hektické myšlenky. Někdo je nervózní a podrážděný a může zažívat návaly horka. Tyto procesy by měly být provázeny důvěrou a vděčností a bez přítomnosti úzkosti.

    Během pozdního odpoledne nebo navečer sedmého dne se můžete poprvé napít. Okamžik, kdy k tomu dojde je třeba projednat se svým mentorem. Pokud jste na pochybách nebo se cítíte vnitřně nejistí, se započetím pití vyčkejte až do samotného konce sedmého dne.

    Druhých 7 dní

    Druhý týden je ve znamení klidu, odpočinku a vnitřního čištění. Měla by to být krásná doba, kterou si můžete vychutnat v klidu, přestože se můžete cítít poněkud slabí a křehcí.

    Stále se nic nejí, ale pití vody nebo pomerančového džusu (zředěného na koncentraci 25 procent), nejméně jeden a půl litru za den, je povoleno. Tekutina slouží k očištění těla a stabilizaci změn, k nimž došlo v prvním týdnu procesu. Ucítíte energii, která do vás proudí.

    Jak se člověk cítí v těchto dnech se liší od jednotlivce k jednotlivci. Můžete mít pocit úzkosti a nevolnosti nebo se cítit dokonce nemocní, nebo můžete mít extrémní pocit plnosti energie.

    Třetích 7 dní

    Stále nemůžete jíst, ale můžete pít. Ovocné šťávy zředěné na 40 procent koncentrace jsou povoleny a opravdu doporučeny. Začnete se cítit silnější a proto více 'normální'. Dobrý pocit z toho, že jste na cestě do nového života a pocit stability, která se s každým dne zvyšuje, vám dodá odvahu a sílu.

    Pravidlem je, že tento proces je dokončen na konci dvacátého prvního dne. Nyní jste vyživováni a zabezpečeni, řečeno, 'pránou' nebo 'světlem' nebo energiemi z 'éterické' říše stvoření.

    Po dokončení 21-denního procesu

    Ke každodennímu životu se navrátíte po 21 dnech, po kterých jste splnili neobyčejnou cestu, během níž jste se sami velmi změnili. Vše je stále v pohybu a je hodně toho, na co si budete muset zvyknout. Někteří lidé vnímají neznámý přestože příjemný a osvobozující pocit oddělení a obecně je znatelné zvýšení citlivosti smyslových vjemů. Hojivé a stabilizující procesy stále probíhají a tak je doporučeno se o sebe v následujících dnech a týdnech dobře starat. Buďte k sobě ohleduplní a žíjte obezřetně, přestože změny nebudou na první pohled zřejmé. Pokud je to možné, prodlužte si období volna a klidu tak, abyste 21-denní proces zakončili postupně.

    Nyní se můžete sami rozhodnout o tom, jak chcete žít, protože již nemáte fyziologickou potřebu jídla nebo pití. Je úplně v pořádku s pitím a jídlem začít, budete-li si to přát. Každá touha pít nebo jíst pevnou stravu, která může od této chvíle vzniknout, bude mít emocionální nebo duševní původ. Těmto přáním byste měli naslouchat opatrně a dát si čas na rozhodnutí na základě vaší osobní situace. Chcete-li pokračovat v přijímání tekutin, můžete se zcela svobodně rozhodnout co, jak a v jakém množství chcete pít.

    Pokud jde o účast na obvyklých jídlech s rodinou, přáteli nebo v širším společenském okruhu, existuje několik důvodů proč byste tak činit neměli, ale mnoho těch proč byste měli, pokud si to přejete. Zkušenosti ukázaly že při společných jídlech, je pití dobrým způsobem jak odvrátit pozornost od skutečnosti, že nejíte, a to také znamená, že ostatní u stolu budou z Vašeho nejezení méně na rozpacích.

    Je důležité si uvědomit, že pokyny týkající se jídla a pití platí absolutně pouze na tři týdny procesu. Je na každém vybrat si případně z dalších návrhů a doporučení, jaká přijmout. Každý může a měl by svá rozhodnutí přizpůsobit vlastní konkrétní situaci, potřebám a aspiracím. A každý by měl vždy naslouchat svému vnitřnímu hlasu pocitů a svědomí.'

    • Like 3
  2. post-3-0-81294900-1330416443_thumb.jpg

    Breatharián Henri Monfort při své sérii přednášek v České republice zavítal i do Brna, kde v Divadle Bolka Polívky dne 23.listopadu 2011 během tříhodinové přednášky představil svoji do té doby devítiletou osobní zkušenost s nepřijímáním klasické potravy a na jejím konci poskytl prostor pro otázky a odpovědi posluchačům.

    Celou přednášku si lze uložit ve formátu PDF jako elektronickou knihu na .

    Henry Monfort nám poskytl souhlas s uveřejněním přepisu jeho přednášky v podobě této eknihy pro čtenáře Breatharián.cz. Chtěli bychom také poděkovat Sabě za trpělivost a hodiny strávené nad přepisem textu.

  3. post-3-0-24931600-1329472117_thumb.jpg

    Breatharián Henri Monfort při své sérii přednášek v České republice zavítal i do Ostravy, kde v Kině Luna dne 24.listopadu 2011 během tříhodinové přednášky představil svoji do té doby devítiletou osobní zkušenost s nepřijímáním klasické potravy a na jejím konci poskytl prostor pro otázky a odpovědi posluchačům.

    Celou přednášku si lze uložit ve formátu PDF jako elektronickou knihu na .

    Henry Monfort nám poskytl souhlas s uveřejněním přepisu jeho přednášky v podobě této eknihy pro čtenáře Breatharián.cz. Chtěli bychom také poděkovat Sabě za trpělivost a hodiny strávené nad přepisem textu.

  4. post-3-0-15171900-1329235930_thumb.jpg

    Breatharián Henri Monfort zakončil svoji první sérii přednášek o své zkušenosti s pránickou výživou v České republice dne 27.listopadu 2011 v pražském divadle Kampa. Ve své tříhodinové přednášce popisuje svoji v té době devítiletou osobní zkušenost s nepřijímáním hmotné stravy a na konci přednášky poskytuje prostor pro otázky a odpovědi posluchačům. Přednáška je přepisem slov překladatele.

    Celou přednášku si lze uložit ve formátu PDF jako elektronickou knihu na .

    Henry Monfort nám poskytl souhlas s uveřejněním přepisu jeho přednášky v podobě této eknihy pro čtenáře Breatharián.cz.

    • Like 1
  5. post-2-0-36638000-1329202717_thumb.jpg

    Breatharián Henri Monfort zahájil svoji první sérii přednášek o své zkušenosti s pránickou výživou v České republice dne 21.listopadu 2011 v pražském divadle Světozor. Ve své tříhodinové přednášce popisuje svoji v té době devítiletou osobní zkušenost s nepřijímáním hmotné stravy a na konci přednášky poskytuje prostor pro otázky a odpovědi posluchačům. Přednáška je přepisem slov překladatele.

    Celou přednášku si lze uložit ve formátu PDF jako elektronickou knihu na .

    Henry Monfort nám poskytl souhlas s uveřejněním přepisu jeho přednášky v podobě této eknihy pro čtenáře Breatharián.cz. Chtěli bychom také poděkovat Sabě za trpělivost a hodiny strávené nad přepisem textu.

    • Like 1
  6. Ahoj, přeposílám pozvánku Hanky :)

    Ráda bych Vás všechny pozvala na společné sdílení a diskuzi všech breathariánů či zájemců a to

    Datum: 7.2. od 18:30 do 20:30

    Místo konání: Pražské A centrum (Vítkova 10, Praha 8 - Karlín)

    Přihlásit se můžete na www.acentrum.eu v rozvrhu na příslušném datu.

    Diskuzi o možnostech žít ze světla či prány nebo-li o breathariánství nedávno rozvířil příjezd Henriho Monforta, který už 9 let nejí hmotnou stravu. Natolik mne to inspirovalo, že jsem absolvovala 21 denní přechod na pránu. O mých zkušenostech a o tom, jak jsem na tom nyní - další měsíc poté, bych se ráda podělila se všemi, kdo budou mít zájem. Zároveň bych ráda dala dohromady lidi, kteří tak žijí nebo je to zajímá a podpořila se vzájemně na této cestě.

    Těším se Hanka.

    Přejít do Kalendáře pro podrobnosti

  7. Druhé DVD představuje 68 minut bonusového materiálu. Vedle krátkých odstavečků o autorech samotných jsou to především čtyři samostatné rozhovory se zajímavými osobnostmi spojenými s příběhem breathariánství. Osobnosti nejsou nijak zvlášť uvedeny do souvislosti s Fritzovým příběhem, jejich výpovědi jej však zajímavě doplňují.

    120106-2.JPG

    Prvním byl rozhovor s Jasmuheen, Australankou, která je známá svojí zásluhou o propagaci myšlenky breathariánství i 21 denního procesu přechodu prostřednictvím svých přednášek a knih. Jasmuheen odpovídá na otázky, jak se k celému tématu v devadesátých létech dostala, vysvětluje, že ona sama není autorkou metody 21 dní, jen o ní ve snaze ji nějak uceleně a logicky představit, začala psát články na základě zkušenosti ze skupin, které na to téma v té době v Austrálii vznikaly. Popisuje jak ji svět označil za neoficiálního vůdce celého breathariánského hnutí a kdykoli se kdekoli cokoli stalo, byla za to hnána k zodpovědnosti právě ona. Argumentuje, že 7 lidí z 10 při 21 denním procesu opomíjí pravidla uvedená v knize a že se rozhodla od 21 denního procesu od roku 1990 distancovat. Vysvětluje rozdíl mezi lidmi přiklánějícími se k různým životním směrům a z toho vyplývající jejich odpovídající připravenost k žití bez hmotné stravy.

    120106-2a.JPG

    Dr. Sudhir V. Shah je profesor neurologie a vedoucí týmu, který podrobně zkoumal Prahlada Janiho v době jeho pobytu v nemocnici v Ahmedabadu v roce 2006. Sudhir popisuje podmínky pozorování, vyjmenovává testy, kterým byl Prahlad vystaven. Vysvětluje podmínky testu, skutečnost, že, pozorovaný byl pod nepřetržitým dohledem monitorovacích kamer a potrvzuje, že během deseti dní, během kterých byl Prahlad Jani zkoumán, nepřijímal žádnou pevnou ani tekutou stravu a nevykonával malou ani velkou potřebu. Potvrzuje dále, že všechny testy vykázaly normální hodnoty a konstatuje, že pozorovaný jev je obtížné vysvětlit současnými poznatky vědy s ohledem na fakt, že Prahlad Jani k zachování svých životních funkcí nespotřebovává žádné kalorie. Zamýšlí se také nad možným vysvětlením příjmu jiného druhu energie z vnějšího prostředí a vyzývá výzkumné týmy současných vědců, aby tento fenomén pojali jako výzvu a hledali vysvětlení. Předpovídá, že věda o energiích je vědou budoucnosti, která změní patrně pohled na vědu samotnou.

    120106-2c.JPG

    Dr. Michael Werner (* 1949) je doktor chemie a ředitel výzkumného institutu ve švýcarském Arlesheimu. Sám nekonzumuje hmotnou potravu od ledna 2001, rozhovor s ním byl však pouze v němčině, kterou příliš neovládám a tak jsem jej musel přeskočit. Byl ze všech rozhovorů nejdelší a jistě zajímavý, autor v něm popisuje svoji zkušenost s breathariánstvím i se zamýšlí nad pozicí breathariánství v rámci současného vědeckého poznání.

    120106-2b.JPG

    Posledním bonusovým hostem je jogín jménem Swami Vivekananda Saraswati, který jak vyplývá z rozhovoru, do určité míry přihlížel Fritzovu pokusu o přechod k breathariánství. Swami ve svém prvním vstupu nejprve srovnává křesťanské a jogínské pojetí spirituality a přechází k prvním zmínkám o breathariánství, jak je údajně představil v roce 1946 ve své knize Životopis jogína Paramhansa Yogananda. Ten v knize popsal příběh Theresie Neumannové a Giri Baly se kterými se na svých cestách setkal. Swami příběhy obou žen podrobněji rozvádí.

    120106-2d.JPG

    Swami dále odkazuje na zmínky o maně, jak je zmiňována u starověkých Židů i v příbězích z doby Ježíše. Díky maně, která prý vznikala v podobě krystalků tvořících se na povrchu kamenů, dokázali lidé v poušti přežít bez potravy dlouhé měsíce. Dále je popisován příběh jogína, který dokázal při pokusu v Rockefellerově institutu vydržet bez dechu pohřben pod zemí po dobu několika dní. Z těchto příběhů Swami naznačuje, že příjmem energie z jídla nebo dechu lze pravděpodobně nahradit z alternativních zdrojů. Swami vysvětluje, že se jedná o otázku stavu mysli, podobně jako u lidí přecházejících přes žhavé uhlí, jev, který také nemá vědecké vysvětlení.

    Swami dále poukazuje na to, že ze 100 absolventů 21 denního přehodu vydrží nejíst pouze 1-2. Je to podle něho z důvodu silné společenské funkce jídla, která lidi spojuje, a bez které by se jednotlivci ocitli v izolaci.

    Na závěr se staví skepticky ke snaze prokazovat breathariánství před vědeckými týmy, neboť z podstaty lidské povahy budou lidé mít, podle Swamiho, vždy tendenci pochybovat bez ohledu na předložené důkazy, podobně jako u vegetariánství, při kterém si i přes všechny důkazy někteří nakonec řeknou: 'Tak možná že to jde, ale já bych si stejně dal stejk.'

  8. Ahoj všem,

     

    Rád bych napsal pár řádek o dokumentárním filmu No Way to Heaven (2008), který vznikl jako první dokument o breathariánství a spolu s Na počátku bylo světlo (2010) tvoří dvojici dvou dosud jediných celovečerních dokumentů na toto téma. Autory dokumentu jsou mladí Christof Schäfer (*1981) a Janos Tedeschi (*1983), kteří na filmu pracovali v létech 2006-2008 a film se stal jejich prvním celovečerním dokumentem.

     

    Film jsem si objednal přes Amazon a po týdnu čekání na mne již čekal na poště. Po otevření obalu mne uvítala hned DVD dvě. První DVD obsahuje dokument samotný, na druhém se nachází několik bonusových a stejně tak zajímavých rozhovorů.

     

    120106-0.JPG

     

     

    Začněme tedy tím prvním.

     

    120106-1.JPG

     

    Dokument No way to heaven je z pohledu scénáře velmi jednoduchý. Na rozdíl od Na počátku bylo světlo nezapojuje takové množství postav, naklade tolik otázek, nepropojuje se s obory fyziky či medicíny. Osu dokumentu tvoří skutečný příběh švýcarského mladíka, který se rozhodl na thajském ostrově realizovat takzvaný '21 denní proces' přechodu k breathariánství. Tento proces je v reálném čase dokumentován po celou dobu 'experimentu' a my máme možnost se jej zblízka účastnit. Tato ústřední linie dokumentu, je rozšiřována třemi vsuvkami, které v klíčových okamžicích příběh mladíka přerušují a odbíhají nás seznámit s dalšími zajímavými postavami breathariánství. Tyto vsuvky jsou obsahově velmi schématické a nedávají postavám příliš možnost představit jejich konkrétní zkušenost, fungují však samy o sobě a dávají dokumentu další rozměr. Zatímco je tedy dokument poměrně skladebně jednoduchý, tím, že jsme svědky mladíkova příběhu, který sledujeme téměř den po dni, očekáme každý jeho nový den se zaujetím a jsme do příběhu jednoznačně vtaženi.

     

    120106-1a.JPG

     

    Příběh samotný začíná záběry nám dosud neznámého mladíka, který si připravuje v jakési kuchyňce nápoj. Až s postupem času se dozvídáme, že se jmenuje Fritz, pochází ze Švýcarska a nachází se se svojí přítelkyní v chatce na odlehlém thajském ostrově, kde se připravuje na svůj přechod k breathariánství. Z výpovědi mladíka do kamery se dozvídáme, že se zajímá o jóju a že průvodcem procesu je mu kniha Život ze světla (Autor MIchael Werner) Ve čtyřech dějstvích se pak odehrává příběh samotný, ve kterém máme možnost sledovat průběh jeho proměny v téměř denních intervalech.

     

    Po posledním napití se začíná první týden procesu, během kterého se Fritz chystá nepřijímat žádnou potravu a během kterého nebude ani pít. Z výpovědí se dozvídámé o jeho motivacích, očekáváních i pocitech z jednotlivých dní, sledujeme změnu váhy, atmosféru doplňují úvahy jeh přítelkyně, která ho na jeho rozhodnutí doprovází i dlouhé a někdy až meditativní záběry z prostředí ostrova. S obtížnými prvními dny se Fritz přibližuje k sednému dni, po kterém již bude moci pít. První dějství končí 6. dnem, ve kterém již s viditelnou úlevou Fritz očekává blížící se poslední den jeho žití bez vody. Již zítra se bude moci napít.

     

    Zde přichází na řadu první vsuvka, kamera se toulá po neznámém městě, jak se později dozvídáme indickém Ahmedabádu, kde byl ve Sterlingově nemocnici prováděn známý test s Prahladem Janim, 82 letým indickým svatým mužem, který nekonzumuje potravu ani nepije již řadu desetiletí. Hlavní vyšetřující lékař i další členové personálu popisují průběh testu, při kterém Prahlad Jani nepřijímal pevnou ani tekutou stravu, nebylo u něho pozorováno po celou dobu testu žádné vyměšování a jeho vnitřní orgány byly nalezeny v naprostém pořádku. Na rozhovoru z prostředí nemocnice v zápětí navazuje reportáž z místa, kde Prahlad Jani žije, jeho pomocníci ukazují jeho komůrku, lůžko, umyvadlo, zazní i pár vět od Prahalda Jani samotného.

     

    120106-1b.JPG

     

    Vracíme se zpět ke Fritzovi, který se mezitím s blížící se půlnocí šestého dne slavnostně připravuje na svůj první šálek. Je viditelně šťastný. Následuje druhý, snazší týden procesu, ve kterém již Fritz může pít, zatím jen ředěné nápoje.

     

    Přichází druhý vsuvka, kterou je reportáž s indickým džinistou a vyznavačem hledění do slunce jménem Niranjan Bhagat. Ten vysvětluje v základě možnosti přijímání energie ze slunce i to, jak díky hledění do slunce omezil množství přijímané hmotné potravy o 30-40 procent. Po rozhovoru v domě jej sledujeme při jeho ranní praktice. Po ní Niranjan vysvětluje, jak se mu po této praktice zlepšila paměť natolik, že dokáže zpaměti recitovat džinistické svitky v délce 24 hodin, aniž by se opakoval.

     

    120106-1c.JPG

     

    Vracíme se ke Fritzovi, který je zatím 14. dnem bez jídla o 4 kg lehčí. Zatímco oceňuje zkušenosti z prvního týdne, dodává, že má pocit, že k dalšímu zvyšujícímu potenciálu nedochází a že může pociťovat i jeho ústup. Zahajuje svůj třetí týden bez jídla, během kterého se dozvídáme více o Fritzovi samotném. Fritz konstatuje, že jej doprovází pocit nedostatku energie. Máme opět možnost s ním prožívat jeho dny, kdy se vydává za nákupy nebo okamžiky, kdy se koupe v přírodním jezírku.

     

    Příběh přerušuje poslední reportáž. Seznamujeme se v ní s postavou Indky jménem Sanjay Padhiyar, která ve svých údajných 110 let upoutána na lůžko odpovídá na otázky dokumentaristů. Potvrzuje že od doby, kdy žila v místě zvaném Orisa, kde se věnovala meditaci, tedy asi po dobu 60ti let nepřijímá potravu. Odpovídá na otázky co hledala při meditaci a co během ní prožívala.

     

    120106-1d.JPG

     

    Jak se daří Fritzovi se dozvídáme v zápětí. Jeho přítelkyně vysvětluje, že se oba chystají zpět do thajské civilizace, kde budou vystaveni hojnosti nejrůznějšího jídla, připomíná, že v obdobích po procesu dochází u lidí často k návratu k běžné stravě ze společenskéch důvodů a se špetkou přátelské zlomyslnosti je zvědavá, jak se Fritzovi bude dařit. Následuje střih na ni a Fritze jak sedí vedle sebe v thajské tržnici a zatímco ona si dopřává porci čerstvého melounu, Fritz s lahví džusu v ruce se rozhlíří a usmívá, možná přemýšlí, co bude dál?

     

    Následuje přepis emailu, který autorům přišel po 28 dnech od započetí Fritzova procesu, ale na ten si počkejte sami :)

    • Like 2
  9. Hezký rozhovor s Henri Monfortem v češtině vyšel dnes na Novinky.cz.

    sml_gallery_3_2_30390.jpg

    Copyright: Petr Hloušek - Právo

    Osmapadesátiletý spisovatel Henri Monfort z francouzského Nantes přijel v listopadu do Česka na pozvání Jaroslava Duška a svými přednáškami vyprodal sály po celé republice. Důvod? Tvrdí o sobě, že žije nezávisle na jídle.

    Bez jídla člověk přežije nejvýš tři měsíce, bez vody tři týdny. Vy tvrdíte, že nejíte devět let. Jak je to možné?

    Je třeba jasně rozlišit mezi hladověním a pránickou potravou. V tom je veliký rozdíl. Já se vyživuji, ale ne jídlem. Pokud hladovíte, vyčerpáte svoje zásoby a maximálně po čtyřech měsících je po vás. Mnoho lidí má dualistický pohled na svět. Tady jsem já a to je vesmír. Pokud se vnímáme odděleni od vesmíru a přírody, vyčerpáme si brzy svoje miniaturní zásoby. Pránická potrava, kterou se živím já, je výživou. To znamená, že jsem sice přestal jíst, ale naprogramoval jsem své buňky tak, že nebudu hladovět, ale vyživovat se vesmírnou energií.

    Takže vy sice nepřijímáte fyzickou potravu, ale nehladovíte?

    Jím nonstop dvacet čtyři hodin denně. Mé buňky si berou pránu ze všeho, co mě obklopuje.

    Pijete tekutiny?

    Vodu piju, protože tak jako se sprchujeme zvenku, já se vodou čistím zevnitř. Když ale jsem třeba na dovolené, tak ani nepiju.

    Kolik vody pijete denně?

    Dnes je to například jeden lok.“

    Článek v celém znění je na adrese zde.

  10. Rádi bychom zde uveřejnili část rozhovoru s profesorem Michaelem Wernerem, ve kterém popisuje svoje zkušenosti breahtariánstvím, které provozuje od roku 2002. Michael Werner rohovor uveřejnil ve své knize Life from Light. K citaci z knihy jsme dostali svolení od nakladatele knihy.

    Strana 61 - Otázky na tělo

    Otázka: Četl jsem, že jste na pracovišti obklopen dalšími kolegy. Máte někdy pocit, že nejste brán vážně, nebo že se stáváte terčem zábavy?

    Jak už jsem dříve zmínil: Je-li jaký problém, potom je to problém společenský. Pro řadu lidí je obtížné vyrovnat se se skutečností, že někdo, možná někdo koho dobře znají nebo koho si váží, přestane zničehonic jíst. Osobně jsem se vždy držel zpátky a za normálních okolností stále držím, zvláště nejsem-li přímo tázán, pokud jde o to zda bych měl lidem říkat o svém způsobu vyživování se. To se osvědčilo jako dobrý přístup, který mohu zodpovědně doporučit. Na mém pracovišti nadešel jednou čas, kdy jsem 'musel s pravdou ven' a kdy jsem svým kolegům o svém novém způsobu života řekl a učinil jsem tak otevřeně, upřímně a ve vší skromnosti. Od té doby si na to mí kolegové již zvykli a tak to vice nepředstavuje problem a není dále zmiňováno.

    Otázka: Nemáte tedy žádné zdravotní problémy a tvrdíte dokonce, že se cítíte lépe než dříve?

    Mohu samozřejmě hovořit pouze za sebe a nemyslím si, že by nebylo zevšeobecňování správné. 'Život ze světla' není panacea - všelék, který by vyřešil všechny fyzické problémy. To by byl zcela chybný závěr, který by měl za následek řadu zklamání. Faktem ale je, že v mém případě jsem nezaznamenal žádné nevýhody spojené s tímto způsobem života, ale spíše pouze výhody zmíněné dříve. Cítím se mnohem zdravější a energičtější tělesně, stabilnější citově a duševně více jistější sám sebou, více probuzený a fit.

    Otázka: Výživu vnímáme také svými smysly. Všiml jste si, že by Vaše smyslové orgány byly více probuzené, všiml jste si, že byste mohl vnímat skrze Vaše smysly intenzivněji než dříve?

    To mohu rozhodně potvrdit. Dochází k tomu již při držení běžného půstu, při kterém se stáváte citlivější, často až opravdu přecitlivělí a nervóznější. To je velice důležitý bod, který by měl být zmíněn. Způsobů, jak si zvýšit citlivost, je celá řada. V principu na tom není nic špatného, ale může to mít i svá úskalí. Zjemnění vlastní citlivosti by mělo jít vždy ruku v ruce s odpovídajícím stupněm zvýšení vnitřní stability. Citlivost je dobrá pouze tehdy, je-li člověk také vnitřně stabilní. Ti, kdo jsou příliš citliví ale nedostatečně stabilní, budou pravděpodobně nakonec potřebovat vyhledat pomoc psychiatra. Psychiatrické kliniky jsou plné takových lidí a je to veliká tragédie. Za sebe mohu říci, že jsem na tomto způsobu vyživování se nenašel nic nebezpečného a to ani při 21 denním procesu ne. Cítím se značně stabilní a pokaždé, když se rozhoduji, zda v něčem pokračovat dál nebo ne, je pro mne přítomnost stability důležitou nápovědou. Kdyby tomu tak nebylo, opustil bych tento 'experiment' již dávno, vždyť cena by byla příliš vysoká a celá věc příliš nebezpečná.

    Otázka: Překvapilo mne, když jsem slyšel, že poté co jste přestal jíst, jste se stal více propojen se svým tělem. Obvykle když člověk sníží množství přijímané potravy nebo když začně běžný půst, vazba mezi tělem, smyslovým vnímáním, pocity a duševní oblastí se rozvolňuje.

    Je to rozhodně překvapivé a nečekané, že při vyživování se ze světla je tělo tak stabilní, když na druhé straně při běžném půstu je tendence ke snižování stability. Je třeba se však neprosto vyvarovat jednoho nedorozumění. Musíme si uvědomit jasnou hranici mezi jezením a vyživováním se. Jedna věc je přestat přijímat pevnou stravu. Když jedinec není následně vyživován, ztrácí svoji stabilitu a může rychle nastat problém. Když ale někdo přejde k vyživování se ze světla a rozevřel se vnitřně silám světla, může být potom plnohodnotně vyživován aniž by přijímal hmotnou potravu obvyklým způsobem a v takovém případě ztráta stability není nutná.

    Otázka: Co například špatný dech během 21 denního procesu?

    Ten problém je mi samozřejmě znám. Dochází k němu čast při jakékoli změně stravy - téměř vždy když v těle dochází k pročišťovacím pochodům - a to i během 21 denního procesu. Když k němu dojde, musíte si nalézt vlastní řešení. Možná si můžete čistit zuby o něco častěji, nebo čas od času cucat pepermint. To druhé ovšem nesmí být prováděno během 21 denního procesu, který vyžaduje přísné nejezení a nepití. Následně je to však naprosto v pořádku. Záleží na každém.

    Otázka: Uvedl jste, že pijete pravidelně. Jaký máte vztah ke kávě, vodě, džusu, vínu a tak podobně? Jak tomu bylo na začátku a jak je tomu dnes?

    Jak jsem uvedl, piji občas a to když jsem s lidmi, kteří jedí a to co piji, záleží na situaci. Mezi jiným piji kávu, která je k disposici téměř kdekoli, ovocný džus, vodu, někdy sklenici vína. Nepiji kvůli nějakému konkrétnímu důvodu nebo s nějakým konkrétním cílem a ani proto ne, že bych měl žízeň. Piji, abych byl společenský, ale zrovna tak bych nemusel pít vůbec.

    Když ráno vstanu, dám si během své snídaně s rodinou pravidelně šálek kávy nebo dva . V kanceláři si dám espresso o přestávce s kolegy. Během oběda si dávám sklenici vody nebo džus, nebo něco jiného. A odpoledne, třeba během jednání, si dám další kávu. Je to dosti proměnlivé ale množství, které vypiji za den, se pohybuje kolem litru nebo litru a půl. O víkendech, když jedu například na výlet na plachetnici, mohu pít jen velmi málo nebo dokonce vůbec. Záleží to opravdu na tom, co přichází.

    METABOLISMUS A STRAVA

    Otázka: Rád bych se dozvědel více o látkové výměně, která v sobě zahrnuje vylučování použitých látek, aby se mohly formovat nové buňky a aby postupně mohlo dojít k celkové obměně. Dochází během 'žití ze světla' k výměně buněk?

    Buněčná látková výměna u mne jednoznačně probíhá. Byla několikrát měřena a je více méně normání. Můj dech byl také monitorován a můj respirační poměr, to znamená poměr mezi kyslíkem a oxidem uhličitým ve vdechovaném a vydechovaném vzduchu je naprosto normální. To ukazuje, že mám normální buněčný metabolismus, který se projevuje na konci potravinového řetězce a který je tudíž měřitelný. Otázka tedy zní, 'kde začíná'? Odkud 'nerostné suroviny' pocházejí? Musí kdesi docházet ke kondenzaci původních částic na suroviny. Zda tomu tak opravu je a jaké jsou fyziologické podrobnosti takového procesu, nevím, a předpokládám, že to neví nikdo.

    Otázka: Co děje v trávicím traktu, když se v něm nenachází potrava a jak probýhá vylučování?

    K určitému vylučování dochází, například v moči, potu a vydechovaném dechu. Podrobné statistiky své moči jsem si vedl po poměrně dlouhou dobu. Množství vyučované moči je 80-90% objemu, který denně vypiji. K vylučování pevné hmoty dochází velmi málo: jednou týdně přibližně v množství vyprodukovaném králíkem. Dochází k tomu pravděpodobně z toho důvodu, že buňky jsou uvolňovány povrchem střev a možná proto, že tělo hromadí určité množství vlákniny obsažené v ovocných džusech. Během deset dnů trvající vědecké studie, během které jsem nejprve pil ředěný čaj a později pouze minerální vodu, k vylučování stolicí nedocházelo vůbec. Má střeva byla opakovaně pozorována pod rentgenem a ukázala se jako zcela prázdná.

    Pokud jde o trávicí orgány jako žaludek, střeva, jítra, žlučník a tak dále, ukázalo se, že nedochází k žádné regresi. Pozorování také ukázala, že nedochází k žádné degeneraci. Je naopak známo, že u lídí, kteřé drží půst, dochází po nějaké době k regresi, nejspíše z nedostatku výživy, která má za následek určitý druh 'sebe-trávení', 'sebe-kanibalismu', které v konečné fázi končí smrtí.

    Při výživě ze světla toto probíhá zásadně odlišně. Svůj každodenní stav pociťuji jako stav 'pozastavení' těchto funkcí. Přestože neaktivní, zůstává ceý systém neporušený. Jediným vysvětlením může být, že orgány nepřestávají být vyživovány - pouze jiným způsobem. To také potvrdily výsledky všech laboratorních pozorování. Nebyla zaznamenána žádná nedostatečnost. Pociťuji a prožívám tento stav stejně jako jsem se cítil dříve v období mezi jídly nebo po dokončení trávení.

    Otázka: Dokázal byste dnes sníst porci špaget, kdybyste na ně dostal chuť?

    Jsem přesvědčen, že bych kdykoli dokázal začal znovu jíst. Jak jsem zmínil, cítím svoje tělo a zvláště orgány trávicího traktu jako jsem je cítíl dříve mezi jednotlivými chody, když jsem ještě jedl. Myslím si, že orgány jsou v režimu učitého druhu odpočinku ze kterého dokáží reagovat a fungovat jako dříve.

    Otázka: Uvedl jste, že když jste začínal přecházet na breathariánství, měl jste spíše nadváhu, zatímco dnes je vaše váha stabilizovaná. Je pravidlem, že všichni lidé, kteří se o to pokusí, musí ztratit váhu?

    Zdá se, že lidé ztratí váhu téměř pokaždé během prvního týdne 21 denního procesu. O kolik kilogramů, to je proměnlivé a závisí to pravděpodobně na tom, kolik mají nadváhu nebo podváhu. Setkal jsem se s lidmi, kteří měli zjevně podváhu, ale i tak ztratili během prvního týdne 4-5 kilogramů. Později se to vyrovnalo.

    Otázka: Jste si vědom toho, že jste vyživován ze světla?

    Když započítám svůj pocit pohody ke skutečnosti, že jsem vyživován ze světla, pak mohu říci, že jsem si toho vědom, ale ne ve smyslu, že bych najednou dostal pocit: Nyní potřebuji trochu světla nebo více potravy ze světla. Proces příjmu energie a proces látkové výměny se zdá vyrovnaný a když se aktivuje v době, kdy je potřeba, potom tak jemně, že si toho osobně nejsem vědom.

    Pozn. redakce: Rozhovor bude mít pokračování

    • Like 1
  11. post-3-0-01109700-1324059213_thumb.jpg

    La nourriture pranique: Un autre chemin vers la spiritualité

    Pránická strava: Další cesta ke spiritualitě

    Autor: Henri Mofort

    Oficiální text vydavatele:

    "Tato kniha je jako cesta do neznáma, nový kontinent k prozkoumání a hledání odpovědi na klíčovou otázku: Je možné žít jen ze světla, bez potravy? Jak staří dobrodruzi je nejprve třeba překročit oceán: proces 21 dní vyvinutý autorkou Jasmuheen ... Pak přichází na řadu průzkum území, šestiletý: zkušenosti, pocity a poučení, a nakonec shrnutí vnímaného pocitu plnosti a rozvoj cest pro novou práci pro lidstvo, za hranicemi utrpení, nemocí a omezení ...Díky svému svědectví, nabízí autor s poezií a skromností své zkušenosti a rozevírá své srdce kontaktu s nekonečnou energií a poli všech možností ..."

    Kniha je na francouzském Amazonu k disposici zde.

    Kniha je v náhledu k částečnému čtení ve francouzštině k disposici zde.

    • Like 1
  12. sml_gallery_3_3_368711.png

    Life from Light

    Život ze světla

    Autor: Michael Werner

    Oficiální text autora:

    'Mým cílem není přesvědčit lidi aby přestali jíst. Mojí nadějí je, že začnou měnit způsob myšlení, včetně uvažování o jídle a pití' - Michael Werner. V roce 1923 přestala Therese Neumann, jeptiška z jižního Německa, jíst a pít. A kromě hostie, kterou přijímala během mše, již jíst znovu nikdy nezačala a přesto žila dalších 35 let. V průběhu let byla zaznamenána řada podobných případů, často se jednalo o svaté muže z Východu, které dodaly tématu až jakýsi statut mystičnosti. Tyto případy však zůstávají příliš neobvyklé na to, aby mohly být moderními vědci smeteny ze stolu. Michael Werner nastoluje skeptikům novou výzvu. Padesátník v kondici vlastní dokotrát z chemie a je výkonným ředitelem výzkumného institutu ve švýcarsku. V tomto pozoruhodném díle popisuje, jak přestal s jezením v roce 2001 a přežil naprosto zdravý bez jídla až do současnosti. Tvrdí dokonce, že se nikdy necítil lépe. Na rozdíl od některých lidí, kteří dosáhli podobného výkonu, zůstává obyčejným mužem, který žije plný a aktivní život. Michael Werner vědce otevřeně vyzývá: 'Zkoumejte mne za pomoci jakýchkoli vědeckých pozorování a údajů!' Jeden takový test v knize také představuje - byl při něm ponechán po dobu deseti dní zcela bez jídla a detailně monitorován. Werner také popisuje podrobnosti toho, jak jíst přestal a jak jeho život bez jídla od doby vypadá. Kniha také obsahuje další zprávy o těch, kteří se pokusili následovat stejný způsob života a je doplněna o materiál podávající možná vědecký vysvětlení toho, jak lze žít ze světla.

    Odkaz na knihu na Amazonu je zde.

    Podstatná část knihy je v angličtině na Books Google, zadejte do vyhledávače 'Life from Light'

    • Like 1
  13. post-3-0-84578200-1323788012_thumb.jpg

    Oficiální text distribuce:

    'No way to heaven' (2008) začíná na vzdáleném ostrově v jihozápadní Asii. Tam se Fritz Joss, mladík ze švýcarských Alp rozhodl přestat jíst - jednou a provždy. Má v úmyslu začít se vyživovat ze (slunečního) světla prostřednictvím takzvaného ?21 denního procesu?. Uvolněný a až dětsky naivně se Fritz vydává na svoji cestu, ale plánovaná přeměna na 'breathariánství' je mnohem komplikovanější než si původně představoval.

    'No way to heaven' je film o duchovní cestě. Se svými halucinačními obrazy klade otázky které přesahují pouhé téma života beze stravy. Přes všechny své filosofické poselství si však film uchovává pohled i na bizarnější a více komické aspekty života.

    Ve filmu se vyskytují následující postavy:

    Fritz Joss - mladý švýcar, který přestává jíst a pít prostřednictvím '21denního procesu'.

    Prahlad Jani - 82 letý asketický Ind, který údajně přežívá po 74 let bez jídla a pití.

    Tým lékařů vedený Prof. Dr. Sudhir Shahem, neurologem a uznávaným vědcem na Sterlingově nemocnici v Ahmedabadu v Idnii, který provedl několik studií na téma breathariánství, mezi nejznámější patří studie s Prahaldem Janim v roce 2004 a 2010.

    Niranjan Bhagat - který hledí každý den po dobu 45 minut do slunce a nepotřebuje jíst.

    Sanjay Padhiyar - 110 let stará Indická světice, která vypráví svůj příběh o tom, jak zapomněla jíst během několika let meditací, kdy žila jako poustevník v jeskyni v severní Indii.

    Recenze filmu na Breatharián

    Domovská stránka filmu je zde.

    Odkaz na film na Amazon.com je zde.

    Odkaz na IMDb je zde.

×
×
  • Vytvořit...