Zdravím, dneska dopoledne jsem měl tu možnost navštívit vrch Běleč u Švihova. Tuším starověkou inteligentní kulturu našich předků využívající zákony přírody a sluneční energii.
I pouhým okem laika lze tušit bohaté funkční osídlení podle půlkulatých valů z jihozápadní strany a snad i občasné pozůstatky mohyl.
To co je všechno psáno o naší původní víře Pohanství je karikatura dle křesťanské církve...asi nemá cenu se v tom vrtat, podstatné je pro mně zjištění o antickém prapůvodu nás všech.
Jako bychom vlastenci zapomněli na odkaz mistra Jana Husa.... a mnohých před ním a po něm.
Dělá se mně špatně každou neděli z bombardování propagace jedné církve a sprosté tvrzení admirála Dominika Duky o tisícileté křesťanské tradici v souvislosti s církevními restitucemi.
Další odírání naší země ve jménu pana Ježíše Krista a jejich výkladu boha.
...nu nic naplat milí Bojové jídelníček kuli tomu obohacovat nebudu... vystačím si s medem a polévkou do hrnečku.
Pořád si v srdci nosím myšlenku být jen na vodě a nebo dokonce i bez vody, král pouště, určitě bych se tam odstěhoval.
Nedávno jsem se při meditaci přenesl do pohádky, kde sluníčko splnilo svůj slib a všechno živé vyživovalo v takové síle životní, že nic nikoho nemuselo hlady požírat.
Za nedlouho vyprchala agrese i plachost, svět se ztišil.
Všude přítomná láska vyplnila prostor prázdnoty, štěstí vytěsnilo samotu a rozum s intuicí se chopily hospodaření.
V takovém světě každé narození je považováno za zázrak a jako se zázračným se sním i žije.
...vítejte v mém nitru, kdo chcete *
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
p.s.
....dneska jsem pouštěl pidi lidi přes přechod pro chodce. Chvilinku trvalo než se na páskovali do úhledného štrůdlíku a v té kratičké chvilince vysvětlila paní učitelka dětem, že mám sice přednostní právo projet, ale že je pouštím a tak tomu pánovi, za odměnu, všichni zamáváme.
A tak jsme se na sebe všichni usmívali a mávali.
Mnoho krát děkuji za tak působivou odměnu, dlouho jsem nic tak milého nepocítil