Ocenění

Milí jedlíci a ne -jedlíci, v neděli na návštěvě jsem nechtěl odolávat pokušení na vanilkové domácí řezy a ke kávě jsem pár drobných kousků, za doprovodu blaženého pocitu, vpravil nejprve do huby a pak dále, kamsi do útrob. Necítím provinění, ba naopak. Jsem mnohem svobodnější, než kdykoli před tím. Při pohledu na asijské či jihoamerické tržnice, mně v nitru duše bylo líto, že tak pestrobarevné a mně exotické starověké primitivní pokrmy a různé chlebové placky a kdo ví co, nikdy neochutnám jejich konzistenci. Ten pocit nahradil potěšení z toho, že to tak vůbec nemusí být. Na rozdíl od mého váženého učitele pana Henryho, nejsem obdařený tak jemnými vně mi, jak popisuje... Nu a hurá do koloběhu pracovního shonu a hurá k cestě očištění se z mého pokušení, které prozatím vyšumělo. Mějte se fajn *

.