No Hero Left

Ahoj Fornaxi,

mě Tvé zápisky vůbec nenudí a navíc mi pomáhají vhlédnout do myšlení (a cítění) podobně založeného člověka, který se ubírá stejnou (anebo podobnou) cestou nejen k breathariánství.

Doufám, že si dál něco od Tebe přečtu.

 Pro Martina:
Myslím, že při současné aktivitě na těchto stránkách občasné zápisky (které mi navíc připadají hodně k tématu) od Fornaxe nezpůsobí žádný informační zmatek.

Díky a přeji vám krásný den <3

Moc pěkné. Setkal jsem se včera se šamanem Juan Carlos Pacaya Gomezem a taky říkal, že je možno strávit měsíc v Peru a to od 5,11,2013 . Můžeš mi prosím tě poslat nějaké informace o té cestě do pralesa? Nebo nějaký odkaz?  Jestli je to v létě, tak bych rád jel taky. email: masazeostrava@email.cz Moc děkuji

zasláno. 

Jen tak odhaduji (než Roman odpoví), že důvodem ztráty váhy je okolí - psychický tlak a stres, člověk není v pohodě, ztrácí energii a tím i napojení na pránu. Podobně jako Jasmuheen nebo Werner, když se vystavili testu a nechali pozorovat, tak přešli k běžnému půstu a klesala jim váha (a proto je pak označili za podvodníky). Je to těžké udržet v běžném civilizačním prostředí.

Pamatuju si, když jsem o práně slyšel a četl poprvé. Jako vegan a člověk soucítící s žijícími bytostmi jsem si říkal, že tohle je další směr, kterým bych se chtěl ubírat. Termín přechodu jsem si stanovil na jaro 2012, ale po nějaké době, kdy jsem zkoumal svůj postoj k fyzické stravě, síle závislosti na ní a taky práci na svém egu, jsem došel ke zjištění, že to asi nebude až tak "jednoduché". Už jen přechod na syrovou stravu je pro mě těžký a občas si ulítnu na něčem vařeném nebo pečivu.  Někdo může namítnout, že přejít na pránu může i masožravec apod., jistě má pravdu, ale já jsem zastáncem spíše postupného přechodu, kdy je už člověk vyčištěný od nánosů ega, toxinů ze stravy a prostředí a závislosti na chutích. Myslím si, že pránickým bych se mohl (nejen já) stát na ceremonii s Henrim už teď, ale jak píše Roman- horší je si tuto schopnost udržet v životě. Ještě teď si to pamatuju ze svého dětství: Kdo bude mít snědeno jako první, ten je král!  A ten poslední je ostuda! Nebo: Když to nedojíš- umřeš. nebo Když to nedojíš, tak nebudeš mít sílu a budeš hloupý, dalších x hlášek si můžete doplnit ze své zkušenosti. Nebo kolegové v práci: ...a odkud bereš bílkoviny?!? Nejhorší jsou pracovní večeře: vysvětlujte třeba špatně anglicky mluvícímu japoncovi, že nejíte  maso... a jak mu vysvětlit pránickou výživu..?  Aspoň že rodina je na mé straně...

 Takže místo ceremonie s Henrim příští léto, jdu v lednu zemřít a znovu se narodit do ekvádorského pralesa k šuarskému šamanovi Miguelovi Chiriapovi, rozpustit své ego a poznat sebe sama, očistit svou duši i tělo od nánosů špíny, koupat se ve svatých vodopádech, cítit duchy přírody...  Vidím to jako další krok k mému cíli. Věřím, že najdu odpovědi týkající se nejen pránické výživy, ale i dalších aspektů svého života.

Přeji nám všem, abychom přešli přešli na pránu co nejlehčeji, ale hlavně až tam budeme, abychom nikdy neměli potřebu (ať už vědomou nebo nevědomou) vracet se zpět k fyzickému jídlu.

M.

Je to tak. Není třeba spěchat. Už sama cesta k cíli stojí za to. 

Ahoj Romane,

dík za moc hezky napsaný příběh s přechodem.

Připravuji se na přechod na pránickou výživu druhým rokem a doufám, že na jaře/v létě příštího roku se mi naskytne příležitost zúčastnit se 21 denního procesu a začít se vyživovat pouze pránou.

Přeji Ti, ať se Ti daří navrátit se zpět k práně a odolávat tlaku Tvého okolí.

S láskou a přáním všeho dobrého

Martin

Přeji hodně štěstí, lásky a síly k přechodu.

Zdravím všechny zasvěcené do tohoto nového stylu života!

 

Jsem člověk duchovně rozrůstající a nejen to, dosti se ve velkém zajímám i o magii - je to cesta k absolutnímu osvícení, který patří i k breathariánství. Je to cesta ke svým lidským kořenům, k tomu co jsme byli a bohužel k čemu jsme z nějakých důvodů pak nesměřovali. Kdo ví, jak to bylo.

 

Každopádně jsem přesvědčen, že je to co jsem hledal, protože k jídlu mám už od dětství zvláštní vztah. Do dnes mám velký problém pojídat maso a taky cokoliv jiného, to samé platí pro příjem vody. Stravovací systém vůbec neuznávám a už od malička mě na srdci tížilo proč se furt MUSÍME stravovat. Přál jsem si životní styl, který by mě před tímto vysvobodil. Nu a teď to je asi měsíc co se o breathariánství poprvé dovídám více. Asi je je to přesně to co jsem hledal několik let.

 

Ale trápí mě jedna věc, víte všímám si, že každý s tím zde na fóru začal při nějakých váhách kolem 80-120 kilo. Ten úbytek váhy je dost velký. To by byl u mě problém, protože já ve 20 letech měřím 175 cm a mám cca 60 kg. Jedna má kamarádka má o mě starosti, že se mi něco stane, asi kvůli možné obrovské ztrátě váhy. Už teď ta váha skoro neví, že na ní stojím.

 

Na duchovní cestě mě čeká mnoho práce,... vše mě ovlivnil fakt, že mám aspergerův syndrom a jakékoliv trávení s lidmi či větší komunitou je pro mě nemožný úkol. Celí život jsem spíš strávil doma než venku, můj strach z lidí je mocnější než já, ať žije AS.  Ale možná to mělo jednu výhodu, odtrhnutí od materiality. Nejsem závislí na věcech v evoluci, módní značce atp... 

 

 

Nicméně jsem přesvědčený, že mi tahle cesta duchovnem pomůže poznat skutečnou lásku a touhle boží zkoušku mít za sebou, abych mohl před bohem přejít k další zkoušce.

 

Nu nebudu psát slohy, jsem rád, že je tu taková komunita.

Všem přeji hodně lásky, prány a nově dobytých vítězství na této cestě!

S pozdravem,

Indi.

Ahoj Indi,

co se týče váhy, tak s tím bych si nedělal starosti. Na pránu bych chtěl přejít na jaře 2014, měřím 178cm a vážím 68kg. Můj brácha, který taky jde cestou k breathariánství měří 181cm a váží 60- 62kg. Ona ta váha není až tak důležitá. Někdo při přechodu zhubne třeba 15kg, někdo pouze kilo, dvě. Záleží, jak daleko jsi od SVÉ ideální váhy. Spíše než o váhu obecně tam jde o usazené nečistoty. traduje se, že jen ve střevech se uloží během 10let 1- 2,5kg usazenin+ další kila v nepotřebných tukových polštářích na různých částech těla. :-)

Také je (podle mě) důležité poznat sám sebe- aby člověka na této cestě nerozhodily práve ty různé starostlivé kamarádky (i když to myslí dobře) a nevnesly do Tebe pochyby a strach o Tvém konání- právě tyto negativní energie mohou být to, co Tě bude strhávat zpět do nižších vibrací.

Pamatuju si bratra v Tvých letech. Vážil stále svých 60kg a plno lidí mu říkalo jaká je to vychrtlina. Dost těžce to nesl. Nosíval třeba i v létě pod gatěmi ještě podvlíkačky atd... Dnes, ve pětatřiceti- stále na svých 60kg, se tomu jen usmívá a své tělo miluje.

Pokud studuješ magii, doporučil bych Bardona a jeho Bránu k opravdovému zasvěcení.

Měj se krásně

Martin